PRESTON

Když se problém s likviditou změní v problém governance

235,7 milionu korun závazků, velmi tenký vlastní kapitál, významné related-party receivables a pre-pack reorganizace, jejíž původní podporu tvořili zejména věřitelé spojení se skupinou. U PRESTONu je vedle liquidity risku zásadním tématem governance.

Případ v číslech

1. Hotel za miliardy, který nevznikl

Jedním z vlajkových projektů PRESTONu byl plánovaný hotel na Al Marjan Island v emirátu Ras al-Khaimah. Projekt měl mít přibližně 265 pokojů a desítky tisíc metrů čtverečních podlahové plochy.

Výstavba se nakonec nerealizovala a projekt byl prodán. Podle zakladatele se peníze vrátily české společnosti i s výnosem. Přesto o dva roky později část investorů nedostala své splatné závazky.

To otevírá základní treasury otázku: pokud exit vygeneroval cash, kolik z této hotovosti bylo skutečně volných a kolik mělo ekonomicky zůstat rezervováno na budoucí bond maturities?

2. ČNB už v roce 2023 chtěla detailnější vysvětlení

Při žádosti o schválení nového dluhopisového prospektu ČNB požadovala detailnější vysvětlení majetku zahraniční SPV, toku prostředků prostřednictvím intra-group loans a některých dalších údajů v dokumentaci.

Prospekt nakonec schválen nebyl. Neznamená to automaticky nekvalitní podnik, ale ukazuje to na oblast, která se později stala pro celý případ klíčová: transparentnost pohybu investor money mezi projekty a propojenými entitami.

3. Cash po exitu byl reinvestován

Vedení později uvedlo, že prostředky z ukončeného zahraničního projektu byly použity na další aktivity skupiny. Z finančního pohledu jde o zásadní rozhodnutí.

Pokud proti cash existuje budoucí dluhová splatnost, firma má volbu mezi deleveragingem a reinvesticí. Reinvestice může zvýšit výnos, ale zároveň vytváří nový maturity mismatch: bond má pevné datum, nový projekt nejistý termín likvidity.

4. Rozvaha roste, equity nikoli

Mezi lety 2024 a 2025 se aktiva PRESTON Business podle zveřejněných agregovaných údajů zvýšila přibližně ze 145 na 254 milionů korun, tedy asi o 75 %. Vlastní kapitál však klesl z 9,2 na 6,4 milionu a zisk se změnil ve ztrátu.

Hrubým dopočtem tak cizí zdroje v roce 2025 odpovídaly téměř 40násobku equity. Opět nejde o standardizovaný covenant, ale o velmi názorný údaj, kolik ztráty byl vlastní kapitál schopen absorbovat.

5. Konec roku 2025: první významné defaulty

Podle věřitelských informací přestaly být od konce roku 2025 hrazeny některé dluhopisové závazky. Do léta 2026 už bylo zřejmé, že nejde o administrativní zpoždění, ale o skutečný liquidity problem.

6. Těsně před insolvencí se mění vlastník a management

Na začátku července 2026 skončil Filip Navrátil jako jednatel PRESTON Business, změnil se společník a do řízení vstoupil krizový management. O několik dní později následoval insolvenční návrh.

Skupina změnu vysvětlovala snahou o nezávislé krizové řízení, ochranu aktiv a maximalizaci recovery. Samotná změna proto není důkazem problematického jednání. Z pohledu governance je však timing před insolvencí významný a zaslouží zvýšenou pozornost.

7. Pre-pack: 62,74 % hlasů, retail bez hlasu

Reorganizační plán byl před podáním návrhu podpořen věřiteli reprezentujícími přibližně 62,74 % pohledávek. Pět ze šesti hlasujících subjektů však tvořily společnosti ze skupiny PRESTON.

Šestým byla Arcanian Group s pohledávkou 57,6 milionu korun, kterou získala postoupením od společností ze skupiny. Retailoví bondholdeři se na původní podpoře plánu nepodíleli.

Městský soud proto nepovažoval samotnou formální většinu za dostatečnou pro automatické schválení připravené reorganizace a ponechal rozhodnutí standardní schůzi věřitelů.

8. Related-party receivables přes 47 milionů

Další důležitou částí asset side byly půjčky zakladateli, svěřenskému fondu a dalším souvisejícím subjektům v celkovém objemu přes 47 milionů korun.

Pro srovnání: poslední zveřejněný vlastní kapitál činil kolem 6,4 milionu. Related-party receivables tak byly několikanásobkem equity. V účetnictví jde o aktivum; pro treasury ale platí, že receivable není cash a jeho recovery závisí na skutečné bonitě protistrany.

9. Co se finančně pokazilo

• Nedostatečný equity cushion vůči velikosti rozvahy a závazků.
• Reinvestment risk: cash z ukončeného projektu byl použit na další aktivity místo čistého deleveragingu.
• Asset-liability mismatch mezi nelikvidními projekty a pevnou splatností bondů.
• Významná related-party exposure.
• Slabší transparentnost intra-group cash flows.
• Governance otázky kolem původně připraveného pre-packu.

10. CFO takeaway: cash po exitu není automaticky volný kapitál

Pokud firmě přistane na účtu 100 milionů z exitu a za osmnáct měsíců musí splatit 80 milionů bondů, nelze automaticky předpokládat, že všech 100 milionů je investovatelných. Účetně je hotovost volná, treasury ekonomika může říkat něco jiného.

PRESTON je dobrým příkladem rizika, kdy se investor z projektu A ekonomicky posune do projektu B, aniž by nový projekt měl stejnou duration, collateral nebo risk profile. CFO musí mít jasnou policy, jak velká část exit proceeds patří deleveragingu a kolik lze bezpečně reinvestovat.

Vybrané veřejné zdroje

• Seznam Zprávy – hotel v Emirátech: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-reality-preston-lakal-investory-na-hotel-v-emiratech-ted-nesplaci-dluhopisy-308963
• Seznam Zprávy – dluhy a insolvence: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-skupine-preston-dosly-penize-na-splatky-dluhopisu-dluzi-stamiliony-310893
• Seznam Zprávy – reorganizace a spříznění věřitelé: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-soud-odmitl-rychlou-reorganizaci-prestonu-klicovi-veritele-jsou-spriznenci-311578
• PRESTON – sdělení investorům: https://www.prestoncapital.cz/cs/sdeleni-pro-investory
• Finmag / veřejný rejstřík – PRESTON Business: https://www.finmag.cz/obchodni-rejstrik/05290139-preston-business-s-r-o
• Obchodní věstník: https://ov.gov.cz/